Skip to Content

Jak jsem se dostal k programování a Linuxu

2014 a 2015

Můj taťka je programátor a já jsem jím vždy chtěl být také. Nebyl jsem ale trpělivý. Chtěl jsem být programátorem hned teď bez jakékoli práce. V roce 2014 jsem se tedy začal učit Javu z české stránky ITnetwork.cz. Jak už jsem řekl, nebyl jsem trpělivý. Jediné, co jsem dělal, bylo kopírování kusů kódu z kurzu a pokoušení se výtvor zkompilovat úplně bez přemýšlení či čtení textů v kurzu. Jak určitě tušíte, moc to nefungovalo. Tímto způsobem jsem došel až nakonec kurzu. Po dočtení jsem samozřejmě neuměl vůbec nic.

Rok 2015 ale všechno změnil. Ke svým 9. narozeninám jsem totiž dostal knihu o Scratchi a opravdu mě to zaujalo. Od té doby jsem ve Scratchi programoval skoro každý den. Skončil jsem, až když jsem se začal učit na přijímací zkoušky na gymnázium. Potom na gymnáziu jsem dlouhou dobu neprogramoval. Akorát jsem se učil HTML a CSS

Velký rok 2020

Rok 2020 byl skvělý. V tomto pandemií poznamenaném roce se toho stalo opravdu hodně. Na zažátku roku jsem kvůli nemoci nešel do školy a doma jsem se nudil. Řekl jsem si tedy, že bych mohl programování dát druhou šanci a začal jsem se Javu učit znovu. Celý kurz jsem poctivě přečetl a vše mi zázračně fungovalo. Byl jsem opravdu šťastný a motivovalo mě to tak moc, že jsem se ten rok toho naučil opravdu hodně a dokonce přešel na Linux.

Na jaře, když jsem zrovna něco četl na internetu, jsem se dočetl o Linuxu. Taťka mi o něm řekl víc (stále je na Windows, ale v práci používá Linuxový server) a já byl vážně nadšený. Začal jsem hledat další materiály a postupně zjišťovat, jak nainstalovat Linux Mint.

V září jsem byl konečně připravený a rozhodl jsem se zahodit Windows a přejít na Mint. S Mintem jsem vydržel skoro rok. V květnu 2021 jsem ho totiž vyměnil za Fedoru. Ale to trochu předbíhám.

Další skvělý rok 2021

Postupně mě začínaly zajímat GTK aplikace a chtěl jsem se dozvědět, jak jsou vytvořené. Protože jediným jazykem, který jsem v té době znal, byla Java, hledal jsem, jak používat GTK právě v tomto jazyce. Ale narazil jsem na něco zajímavějšího, jazyk Vala.

Vala měla syntaxi podobnou Javě, takže jsem se ji začal učit a postupně jsem se do ní dostával. GTK jsem začal milovat. Kvůli němu jsem se také rozhodl přejít na GNOME.

Ubuntu jsem kvůli jeho modifikacím nechtěl. Chtěl jsem čisté GNOME. Uměl jsem s APTem, takže jsem hledal nějakou distribuci s GNOME založenou na Debianu a narazil jsem na Pop!_OS. Bohužel ještě před tím, než jsem měl možnost na něj přejít, jeho vývojáři oznámili, že GNOME vymění za své vlastní DE zvané Cosmic.

V květnu jsem se tedy rozhodl přejít na Fedoru. Ta sice není postavená na APTu, ale řekl jsem si, že se aspoň přiučím něco nového. Na Fedoře jsem se také začal učit JavaScript a Python.

Začátek roku 2022

Na konci ledna jsem se rozhodl přejít na Arch Linux. Zaujal mě totiž jejich systém rolling release a vize "udělej si sám".

Takže tento článek píšu z Arch Linuxu s GNOME 41.

[Úprava 23. 3. 2022] přechod zpět k Fedoře

Po vydání nové verze prostředí GNOME jsem ho chtěl hned zkusit. Využil jsem tedy toho, že jsem na rolling release distribuci, a hned jsem aktualizoval systém. Po aktualizaci jsem systém restartoval, jenže již nenabootoval.

Věděl jsem, že u Arch Linuxu se to stát může a že existují návody na opravu. Ale rozhodl jsem se, že se od Arch Linuxu vrátím zpět k Fedoře. Ta vize "udělej si sám", kterou jsem dříve obdivoval, mi totiž postupně začala být docela nepříjemná.

Aktualizoval bych tedy poslední odstavec z předchozí kapitoly:

Tento článek upravuji z Fedory 36 s GNOME 42. 🙂️